Pavel Novotný - tvář Revolučního hubnutí

Narodil jsem se 13.května 1961 v Brně. V roce 1980 jsem byl přijat ke studiu „činoherního herectví s rozšířenou výukou muzikálu“ na Janáčkově Akademii múzických umění, rovněž v Brně. Během následujících čtyř let jsem získával také první zkušenosti s prací v rozhlasu a dabingu. Po absolutoriu jsem společně s téměř všemi ročníkovými spolužáky nastoupil do Severomoravského divadla v Šumperku, kam jsme přenesli i jedno z našich absolventských představení – Calábkovo „Zavraždění sv. Celestiny“ v režii Pavla Hradila.

Po nádherné, nicméně jediné, šumperské sezoně následovala povinná roční vojenská služba. Vykonával jsem ji ve funkci herec – konferenciér jako člen souboru Západního vojenského okruhu v Táboře.

Již po dokončení studia JAMU mne s nabídkou angažmá kromě jiných divadel opakovaně oslovilo také vedení Východočeského divadla v Pardubicích. Po ukončení vojenské služby jsem se - už jako manžel herečky Dagmar Novotné a otec ročního syna - rozhodl tuto možnost na nějaký čas využít. Dopadlo to tak, že jsem v Pardubicích dodnes – více než dvacet sezon.

Za tu dobu jsem se v tomto repertoárovém divadle pochopitelně setkal s řadou pozoruhodných hereckých příležitostí i s mnoha neméně pozoruhodnými uměleckými osobnostmi. K rolím, které jsem tu hrál, patří například poručík Champlatreux (opereta „Mam´zelle Nitouche“, režie Ivo Osolsobě), náčelník Bromden („Přelet nad kukaččím hnízdem“, režie Michael Tarant), Othello („Othello“, režie Juraj Deák), Lennie („O myších a lidech“, režie Petr Kracik), Athos („Tři mušketýři“, režie Miroslav Wildman a Karel Basák), Vernon Gersch (muzikál „Každý má svého Leona“, režie Jiří Suchý), Lord Chiltern („Ideální manžel“, režie František Laurin), Oidipus („Oidipus“, režie František Laurin), Oberon – Theseus („Sen noci svatojánské“, režie Ewan McLarren), Woody (muzikál „Divotvorný hrnec“, režie Gustav Skála) anebo Horác Wandergelder ( muzikál „Hello, Dolly !“, režie Gustav Skála).

V době méně vzdálené to byli třeba král Kazisvět („Princezna se zlatou hvězdou na čele“, režie Martin Glaser), po letech znovu mušketýr Athos („Tři mušketýři“, režie Petr Kracik), Psí Dečka (muzikál „Sugar“, režie Roman Štolpa) anebo Harold Nichols (muzikál „Donaha !“, režie Roman Štolpa). Nejnověji se v březnu 2009 objevím v inscenaci „Černá komedie“ v režii Zdeňka Duška.

Několikrát jsem v divadelních představeních hrál na trubku anebo kytaru; rozhodně však nejsem virtuos ve hře na žádný z těchto nástrojů, právě tak jako nejsem tanečník, šermíř, stepař, žonglér, kaskadér anebo akrobat, přestože i tyto obory jsem si tu mnohokrát vyzkoušel.

Kromě divadla se pravidelně věnuji také práci v rozhlasu ( zejména ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové), stejně jako dabingu a reklamě v pražských nahrávacích studiích. V uplynulých letech jsem také spolupracoval s televizní stanicí Nova při namlouvání upoutávek k vysílání; tutéž práci jsem v sezoně 2006 – 7 vykonával v televizi Prima.

Od roku 2008 jsem „hlasem“ Rádia Blaník. S firmou Levné knihy spolupracuji při výrobě přírodopisných filmů jako autor komentářů, které také namlouvám. Nedávno jsem pro tuto firmu dokončil rovněž četbu románu George Orwella „1984“ a detektivního příběhu „Vražda v Orient expresu“ Agathy Christie.

V Pardubicích bývám zván k moderování módních přehlídek, plesů, významných městských událostí a slavnostních setkání některých organizací. Příležitostně hostuji v pražském Divadle Pod Palmovkou. Občas se objevuji v televizních seriálech, v současnosti v seriálu TV Nova „Ulice“. Pro chrudimskou společnost AMOS pravidelně přednáším na seminářích o kultuře jazyka a technice mluveného projevu. K mým dalším mimodivadelním aktivitám patří výtvarná činnost (keramika, malba, kresba, dřevomodelářství) a odreagování v posilovně.